Lidský život neexistuje bez dechu. Narozením jsme přinuceni k akci, která zajistí naše další přežití, k prvnímu nádechu. Je to ten nejsilnější a nejdůležitější nádech v životě, který poprvé naplní plíce vzduchem a zásadně změní cirkulaci krve v těle. Poslední výdech znamená pak konec naší cesty v tomto životě.
Snad právě proto, že dýchání je tak samozřejmě spojeno s životem, se může zdát zbytečné se jím vůbec zabývat. Zbytečné to ale není, protože vědomý dech dokáže zázraky s tělem i myslí.
Fyziologicky správné dýchání je pro záda blahodárné. Většinou ale kulatíme ramena, předsunujeme hlavu a dýcháme povrchně. Nevyužíváme schopnosti hrudníku rozpínat se do všech směrů a hrudní páteř i hrudník nám tuhnou, což má nepříznivý dopad nejen na páteř, ale i na naši psychiku a vitalitu.
Je třeba si uvědomit, že dýchání je pohyb. Potřebujeme se naučit využívat celého potenciálu síly a rozsahu pohybu bránice, otevřít a rozhýbat hrudník. Cílem je plný dech, při kterém využíváme všechny části plic rovnoměrně a který se projeví stabilizací a zdravím páteře.
V józe je dech v samém centru pozornosti. Dech vede pohyb v ásanové praxi. Pránájáma, tedy řízení dechu, kterým ovlivňujeme naši vitální energii – pránu, je nedílnou součástí tradiční jógy. Soustředěním vědomé pozornosti na dech můžeme dosáhnout jemnohmotného prožitku a procítit tělo i mysl ve stavu harmonie a klidu. To je předpokladem pro vyšší techniky jógy- stažení smyslů, koncentraci a meditaci.
Vědomé řízení dechu používáme pro ozdravné procesy v našem těle a pro uvolnění napětí těla i mysli při relaxaci.
Nemožnost uvolnit napětí bývá důsledkem dlouhodobého stresu a přetěžování, pokud neposloucháme svoje tělo a nedbáme ani na „mentální hygienu“. U většiny populace jsou některé svalové skupiny bohužel tak ztuhlé a zkrácené, že jsou nejen nefunkční, ale způsobují svalové dysbalance a úpornou myofasciální bolest, tj. bolest svalů a pojiva, se spoušťovými body (trigger points).
Relaxačních technik je velká řada od bleskové relaxace, přes statické a dynamické formy relaxace až po jógový „spánek“ (jóga nidra). Všechny techniky zahrnují nácvik relaxačního dýchání, které společně s relaxačními polohami pomáhá i při zvládání bolesti.
„Emoční jóga“ není zvláštním stylem jógy. Jde spíš o vyjádření, že porozumění sobě není jen úkolem pro rozum. Traumata a nezpracované emoce se ukládají i v těle, kde se mohou projevit nepohodou, napětím, bolestí i onemocněním.
Stejně jako je pro dosažení stavu relaxace a klidu nutné uvolnit tělo i mysl, je třeba naučit se nahlížet na své emoce. Je to dobré i pro „nejogíny“ z důvodu mentálního zdraví, pohody a získání životního nadhledu.
Jóga zahrnuje z hlediska ovlivňování emocí techniky tišící a zklidňující, ale i energetizující a aktivující. Jejich cílem je vyrovnávání emoční nerovnováhy. Důležitou součástí jsou zde opět dechové techniky a krije, tedy plynulé pohyby nesené dechem.
Jak vnímáme svůj dech a daří se nám dech vnímat alespoň někdy, nebo po celý den necháváme svoje tělo dýchat „na autopilota“? Uvědomujeme si, jak je pulzující pohyb dechu, který vnímáme ve fyzickém těle, propojený současně s celou naší osobností energeticky, mentálně a emocionálně? Pojďme se podívat, jakým způsobem je možné využít dech pro zmírnění bolesti.
ČÍST VÍCEČÍST VÍCEČÍST VÍCE
Správné dýchání je pro záda blahodárné. Při nedostatku pohybu, nadmíře stresu a zátěže ale bohužel většinou dýcháme povrchně, nevyužíváme schopnosti hrudníku rozpínat se do všech směrů a hrudní páteř nám tuhne většinou ve shrbené pozici, což má nepříznivý dopad nejen na naši krční a bederní páteř, ale i na naši psychiku a vitalitu. Jak tedy dýchat „správně“?
ČÍST VÍCEČÍST VÍCEČÍST VÍCE
