Spirální stabilizace páteře®, známá také jako SM systém® (Stabilizace & Mobilizace), je originální metoda vyvinutá MUDr. Richardem Smíškem a rozvíjená jeho dcerami, lékařkami Zuzanou a Kateřinou.
Jedná se o systém cviků a manuálních technik pro optimalizaci pohybového aparátu. Cvičením s elastickým lanem postupně posilujeme svalový korzet, vytrvalost a koordinaci pohybu. Dochází ke zlepšení držení těla, posílení důležitých svalů a meziobratlové ploténky mohou snadněji regenerovat. Cvičení Spirální stabilizace pomáhá při bolestech zad, skolióze, výhřezu disku, nebo po operacích páteře. Je vhodné pro všechny věkové skupiny, děti od pěti let a také v těhotenství.
Spirální stabilizace je skvělá i jako přípravné cvičení pro jógu, protože správné držení těla s páteří vyrovnanou do osy je předpokladem pro zdravou praxi jógy.
Ke cvičení základních sestav Spirální stabilizace potřebujeme jedinou pomůcku – originální elastické lano.
Cviky vycházejí z toho nejpřirozenějšího pohybu – z chůze a vracejí nás ke zdravým pohybovým vzorcům, které naše tělo moderním způsobem života mnohdy zapomnělo.
Princip metody spočívá ve využití funkce svalových řetězců. Svaly totiž nepracují izolovaně, ale v řetězcích reaktivních sil. Rozlišujeme přímé vertikální (statické) a spirální (dynamické) svalové řetězce, které by ideálně měly pracovat ve vyvážené spolupráci.
Vlivem sedavého způsobu života a jednostranné zátěže však dochází ke svalovým dysbalancím – některé svaly jsou přetížené, tedy zkrácené a v napětí, jiné naopak ochabují. Situace v naší populaci se bohužel velmi rychle zhoršuje a onemocněním páteře a bolestmi zad trpí všechny věkové skupiny včetně dětí a mládeže.
Při cvičení metodou Spirální stabilizace páteře aktivujeme a posilujeme spirální svalové řetězce, které bývají oslabené, a protahujeme přímé svalové řetězce, které často bývají v napětí. Každým správně provedeným pohybem dochází k dekompresi páteře, takže regenerují meziobratlové disky.
Více informací o principech metody a zásadách cvičení se můžete dočíst v e-booku, který je k dispozici zdarma.
Může zkrácený bedrokyčelní sval přispívat k bolestem zad? A pokud má člověk hyperlordózu nebo výhřez bederní ploténky, měl by iliopsoas pravidelně protahovat? Tato otázka se objevuje jak ve fyzioterapeutické praxi, tak mezi lidmi, kteří se snaží zbavit dlouhodobých bolestí zad. Odpověď není úplně černobílá. Protahování iliopsoatu může mít u některých lidí své místo, zejména pokud nejsou schopni řádně zanožit, mají omezenou pohyblivost kyčle a tělo si vytváří nevhodné kompenzační vzorce, které přetěžují bederní páteř. Zároveň má tento sval kromě své hlavní funkce flexoru kyčle také potenciální stabilizační význam pro bederní páteř a pánev. I cílené posilování iliopsoatu lze proto zvažovat jako součást komplexního pohybového programu, pokud je indikováno funkčním vyšetřením. Pojďme si vysvětlit, co o tomto tématu skutečně víme a jak k němu přistupovat v praxi.
ČÍST VÍCEČÍST VÍCEČÍST VÍCE
Dávno neplatí, že při bolestech zad je nejlepším lékem klid na lůžku. Moderní fyzioterapie a biomechanické studie mluví jasně: pohyb je pro páteř základní živinou. Ale není pohyb jako pohyb. Chůze je jedním z nejúčinnějších nástrojů rekonvalescence – pokud ovšem víme, jak na ni. V tomto článku se podíváme na to, co se děje uvnitř těla při každém kroku, kdy chůze ploténkám pomáhá a kdy může i škodit, a proč může být správná procházka efektivnější než drahé terapie.
ČÍST VÍCEČÍST VÍCEČÍST VÍCE.jpg)
.jpg)
