Je dobré se naučit využívat relaxačních účinků dechu při zvládání bolesti. Zejména takového dechu, který je vedený do spodní části hrudníku, tedy do oblasti spodních žeber, od kterých odstupují svalová vlákna bránice. Ta odstupují také od bederních obratlů, a proto je tento typ dýchání tak velmi prospěšný pro zdraví bederní páteře. Nazývá se spodní nebo také brániční dech. Hlavní hathénou, kterou v józe tento dech trénujeme, je pozice ryby. Při ní tvar těla dovoluje procítit projevy dechu na břišní stěně, takže se tomuto dechu říká také břišní dech. Mimo jiné pomáhá zmírňovat napětí a bolest v bederní části páteře. Pozice ryby je ale poměrně náročná záklonová pozice, která není vhodná při potížích s páteří. Takže pokud páteř v pořádku nemáme, spodní dech a relaxační dýchání můžeme samozřejmě trénovat prostě v uvolněném lehu na zádech.

Dovednost relaxačního dechu je neocenitelná ve chvílích, kdy cítíme bolest. Spočívá v nácviku všímavosti a otevření se přítomnému okamžiku.

Ve chvílích, kdy cítíme bolest, se pokusme otevřít bolestivé místo léčivé síle dechu a nadechněme se vědomě, pomalu, dlouze a jemně. Není důležité množství vzduchu, které nadechneme, léčivý dech může být docela jemný, ale důležitá je naše pozornost, která dech provází. Veďme s nádechem do místa bolesti nejen svoji pozornost, ale také schopnost přijmout to co je, ať je to jakkoli nepříjemné nebo bolestivé, a otevřeme se přítomné realitě současně s nádechem a přirozeným zastavením dechu po nádechu.

Snad každý jsme zažili období nějaké bolesti ve svém těle a snad jsme mnozí už i poznali schopnost výdechu uvolňovat napětí. Využijme jí. S výdechem se pokusme nechat napětí a bolest odplynout z těla pryč a prociťme úlevný pocit, který zaznamenáme. Můžeme si představit, že se bolestivé místo nádechem zabarvuje, jako by se plnilo nějakou pěknou barvou, kterou máme rádi, a že s výdechem barva zase odplouvá a bledne. Tak se nám podaří lépe si vizualizovat pulzaci dechu v těle a s ní i odplouvání bolesti.

S přirozeným zastavením dechu po výdechu se pokusme na chvíli setrvat ve stavu uvolněnosti, ke které nás výdech přivedl, a pak se znovu otevřeme dalšímu léčivému jemnému nádechu. I když ze začátku to třeba bude těžké, s každým dalším dechem to půjde lépe.

Kromě praxe jemného relaxačního dechu existují i další způsoby prodýchání bolesti, záleží na charakteru bolesti. Určitě má smysl se dechem zabývat a vědomému dýchání se učit, byť to zní zvláště, že se máme učit tak samozřejmé věci, jako je dýchání. Ale je to tak. Věřte, že dech má léčivou sílu a je pravým pokladem terapeutické jógy.

Jsem přesvědčena o tom, že relaxačnímu dýchání vděčím za to, že jsem zvládla výhřez plotýnky bez obstřiků, analgetik a operací. Snad i vám bude praxe relaxačního dechu k užitku.

‍