Může zkrácený bedrokyčelní sval přispívat k bolestem zad? A pokud má člověk hyperlordózu nebo výhřez bederní ploténky, měl by iliopsoas pravidelně protahovat? Tato otázka se objevuje jak ve fyzioterapeutické praxi, tak mezi lidmi, kteří se snaží zbavit dlouhodobých bolestí zad. Odpověď není úplně černobílá. Protahování iliopsoatu může mít u některých lidí své místo, zejména pokud nejsou schopni řádně zanožit, mají omezenou pohyblivost kyčle a tělo si vytváří nevhodné kompenzační vzorce, které přetěžují bederní páteř. Zároveň má tento sval kromě své hlavní funkce flexoru kyčle také potenciální stabilizační význam pro bederní páteř a pánev. I cílené posilování iliopsoatu lze proto zvažovat jako součást komplexního pohybového programu, pokud je indikováno funkčním vyšetřením. Pojďme si vysvětlit, co o tomto tématu skutečně víme a jak k němu přistupovat v praxi.
Může zkrácený bedrokyčelní sval přispívat k bolestem zad? A pokud má člověk hyperlordózu nebo výhřez bederní ploténky, měl by iliopsoas pravidelně protahovat? Tato otázka se objevuje jak ve fyzioterapeutické praxi, tak mezi lidmi, kteří se snaží zbavit dlouhodobých bolestí zad. Odpověď není úplně černobílá. Protahování iliopsoatu může mít u některých lidí své místo, zejména pokud nejsou schopni řádně zanožit, mají omezenou pohyblivost kyčle a tělo si vytváří nevhodné kompenzační vzorce, které přetěžují bederní páteř. Zároveň má tento sval kromě své hlavní funkce flexoru kyčle také potenciální stabilizační význam pro bederní páteř a pánev. I cílené posilování iliopsoatu lze proto zvažovat jako součást komplexního pohybového programu, pokud je indikováno funkčním vyšetřením. Pojďme si vysvětlit, co o tomto tématu skutečně víme a jak k němu přistupovat v praxi.
Může zkrácený bedrokyčelní sval přispívat k bolestem zad? A pokud má člověk hyperlordózu nebo výhřez bederní ploténky, měl by iliopsoas pravidelně protahovat? Tato otázka se objevuje jak ve fyzioterapeutické praxi, tak mezi lidmi, kteří se snaží zbavit dlouhodobých bolestí zad. Odpověď není úplně černobílá. Protahování iliopsoatu může mít u některých lidí své místo, zejména pokud nejsou schopni řádně zanožit, mají omezenou pohyblivost kyčle a tělo si vytváří nevhodné kompenzační vzorce, které přetěžují bederní páteř. Zároveň má tento sval kromě své hlavní funkce flexoru kyčle také potenciální stabilizační význam pro bederní páteř a pánev. I cílené posilování iliopsoatu lze proto zvažovat jako součást komplexního pohybového programu, pokud je indikováno funkčním vyšetřením. Pojďme si vysvětlit, co o tomto tématu skutečně víme a jak k němu přistupovat v praxi.
Bedrokyčelní sval (m. iliopsoas) tvoří velký sval bederní (m. psoas major) a kyčelní sval (m. iliacus). Jeho hlavním úkolem je ohýbat kyčel, tedy například přitahovat stehno směrem k trupu při chůzi, běhu nebo zvedání nohy.
Velký bederní sval má navíc anatomicky specifický vztah k bederní páteři, protože se upíná na obratle i meziobratlové ploténky v této oblasti. Z toho vyplývá, že se podílí na pohybu i stabilizaci trupu a kyčlí.
Právě jeho spojení s bederní páteří vede k otázce, zda může zvýšené napětí nebo omezená délka svalu ovlivňovat postavení pánve, bederní lordózu a zatížení páteře.
Z anatomického hlediska je taková úvaha pochopitelná. Samotná anatomická souvislost však ještě neznamená, že zkrácení svalu skutečně způsobuje konkrétní onemocnění.
Pokud má člověk omezenou extenzi kyčle, tedy nedokáže dostatečně zanožit dolní končetinu, jednou z možných příčin může být omezená délka nebo roztažitelnost flexorů kyčle, včetně iliopsoatu.
Ne každé omezení zanožení ale automaticky znamená, že je iliopsoas zkrácený.
Příčinou může být také:
Proto je důležité hodnotit nejen samotný rozsah pohybu, ale také způsob, jakým ho člověk provádí.
Typickým příkladem je situace, kdy se snažíme zanožit, ale místo pohybu v kyčli začneme výrazně prohýbat bederní páteř a naklánět pánev dopředu. Výsledný pohyb může na první pohled vypadat jako dostatečné zanožení, ale ve skutečnosti je dosažen kompenzací v bedrech. V takovém případě může být vhodné pracovat na pohyblivosti kyčle a současně na kontrole pánve a trupu.
Bederní lordóza je přirozené zakřivení páteře. Sama o sobě tedy není patologická a její větší rozsah automaticky neznamená problém.
Zvýrazněná bederní lordóza může souviset s různými faktory, například s tvarem páteře a pánve, individuální anatomií, pohybovými návyky nebo způsobem, jakým člověk drží tělo.
Protože iliopsoas ovlivňuje pohyb kyčle a má vztah k bederní páteři, může jeho zvýšené napětí za určitých okolností přispívat k pohybovým kompenzacím. Nelze však tvrdit, že každý člověk s hyperlordózou má zkrácený iliopsoas.
Hyperlordóza sama o sobě není dostatečným důvodem k automatickému protahování iliopsoatu. Rozhodující je funkční vyšetření a posouzení konkrétního člověka.
Výhřez meziobratlové ploténky vzniká v souvislosti se změnami a porušením struktury ploténky. Jeho vznik ovlivňuje více faktorů, včetně genetické predispozice, věku, degenerativních změn a mechanického zatížení.
Zkrácení iliopsoatu bývá někdy uváděno jako faktor, který může zvyšovat zatížení bederní páteře. Je ale nutné rozlišovat mezi biomechanickou hypotézou a prokázaným rizikovým faktorem. Některé studie zkoumají vztah mezi morfologií psoatu a výhřezem ploténky, zejména jeho opakováním po operaci. Sledují například průřezovou plochu svalu nebo jeho svalovou kvalitu. To však není totéž jako měření jeho délky a prokazování příčinné souvislosti.
Důležitá je také opačná možnost: bolest zad, omezení pohybu a změna pohybových návyků mohou samy ovlivnit funkci a strukturu svalů v okolí páteře.
Jinými slovy, pokud u člověka s výhřezem najdeme změněnou morfologii psoatu, nemůžeme automaticky usuzovat, že svalovou změnu měl už před vznikem výhřezu a že jej způsobila.
Ano, protahování může být vhodnou součástí rehabilitace. Pokud má člověk skutečně omezenou extenzi kyčle a vyšetření ukáže, že se na ní podílí omezená roztažitelnost flexorů kyčle, může cílená práce na jejich pohyblivosti pomoci zlepšit rozsah pohybu.
U některých pacientů může být takový postup užitečný také při nácviku chůze, běhu nebo dalších pohybových činností, při kterých je extenze kyčle důležitá.
A bolesti zad? Bolest může mít více příčin a samotné protažení jednoho svalu nebo jedné svalové skupiny, může, ale také nemusí přinést úlevu. Nejlepší je individuálně sestavený program, který podle potřeby kombinuje pohybová cvičení, posilování, nácvik koordinace a práci na pohyblivosti.
Odborné přehledy výzkumu naznačují, že kombinace cvičení zaměřeného na kyčel a bederní páteř může u některých pacientů zlepšit bolest a funkční omezení. Protahování je vhodné vnímat jako jednu z možných součástí rehabilitace, ale ne jako univerzální řešení bolestí zad.
Jednou z možností je protažení v kleku na jednom koleni. Ve Spirální stabilizaci páteře se tento cvik nazývá "šermíř" nebo "rytíř" a je jedním ze základních cviků této metody.
Jako počáteční orientační dávku lze vyzkoušet dvě až tři opakování na každou stranu. Konkrétní intenzitu a délku protažení je potřeba přizpůsobit individuální toleranci. Cílem není dosáhnout co největšího rozsahu za každou cenu, ale cítit protažení. Důležité je zlepšovat pohyblivost kyčle bez nežádoucí kompenzace v bedrech.
Pokud máte diagnostikovaný výhřez ploténky, pečlivě sledujte reakci svého těla. Protažení by nemělo zhoršovat vystřelující bolest do nohy, brnění ani svalovou slabost. Pokud se takové příznaky objeví nebo zesílí, je vhodné cvičení přerušit a konzultovat další postup s fyzioterapeutem či lékařem.
Představme si člověka, který má omezené zanožení, zvýrazněnou bederní lordózu a bolesti zad.
Pokud se zaměříme pouze na protahování iliopsoatu, můžeme přehlédnout další důležité faktory. Pacient může potřebovat zlepšit koordinaci pohybu pánve, sílu hýžďových svalů, kontrolu trupu nebo schopnost pohybovat se v kyčli bez nadměrného prohýbání zad.
U jiného člověka může být omezení způsobeno především problémem v kyčelním kloubu, nikoli zkrácením svalu. V takovém případě nemusí být intenzivnější protahování správným řešením.
Rehabilitace by proto měla vycházet z vyšetření, nikoli pouze z předpokladu, že určitý sval je zkrácený a je nutné jej protáhnout.
M. iliopsoas má kromě své hlavní funkce flexoru kyčle také potenciální stabilizační význam pro bederní páteř a pánev. Anatomické, biomechanické a elektromyografické studie tuto roli podporují. Cílené posilování tohoto svalu lze proto zvažovat jako součást komplexního pohybového programu, pokud je indikováno funkčním vyšetřením.
Dosavadní evidence ale neposkytuje dostatečný podklad pro tvrzení, že posilování iliopsoatu je nezbytné pro stabilitu páteře u všech jedinců nebo že samo o sobě předchází bolestem zad, nebo že je vhodné posilovat flexory kyčle u každého člověka s bolestí zad.
V rehabilitaci se musí výběr cviků řídit funkčními nálezy, tolerancí zátěže a cílem terapie, nikoli jen představou, že silnější iliopsoas automaticky znamená stabilnější páteř, nebo že protažení svalu vyléčí výhřez ploténky.
Iliopsoas je důležitý sval pro pohyb kyčle a jeho funkce souvisí s bederní páteří. Pokud má člověk omezenou extenzi kyčle, může být cílené protahování vhodným nástrojem, zejména pokud vyšetření potvrdí, že je omezení spojeno s nedostatečnou roztažitelností flexorů kyčle.
Cílem není protahovat sval jen proto, že by mohl být zkrácený, ale zlepšit funkci, pohyblivost a toleranci pohybu konkrétního člověka. Zároveň i posilování iliopsoatu má význam pro stabilizaci páteře, i když nemusí být nezbytné pro stabilitu páteře u každého člověka.
Spirální stabilizace páteře je systém posturálního cvičení, který zahrnuje cviky jak pro protažení flexorů kyčle (zejména cvik šermíř a jeho varianty), tak pro jejich posílení (zejména nožní cviky s odporovým lanem na nohou a zvedáním dolních končetin).
Jorgensson, A. (1993). The iliopsoas muscle and the lumbar spine. Aust J Physiother
Singhvi, P. M., Bharnuke, J. K. (2024). A Cross-sectional Study on Association of Iliopsoas Muscle Length with Lumbar Lordosis Among Desk Job Workers.
Ceballos-Laita L. et al. (2023). The effectiveness of hip interventions in patients withlow-back pain: A systematic review and meta-analysis. Brazilian Journal of Physical Therapy.
Cui M. et al. (2023). Analysis of CT imaging changes ofpsoas major muscles in patients with lumbar disc herniation mainly based on low back pain and lower limb pain. Front. Surg.
Vadala G. et al. (2026). The Biomechanical Landscape of Lumbar Disc Herniation: Mechanobiological Insights Into Injury and Regeneration. Neurospine.
Choi et al. (2022). Psoas muscle measurement as a predictor of recurrent lumbar disc herniation: A retrospective blind study. Medicine.
Dangaria T. R.; Naesh O. (1998). Changes in cross-sectional area of psoas major muscle in unilateral sciatica caused by disc herniation. Spine.
Penning L. (2001). Psoas muscle and lumbar spine stability: a conceptuniting existing controversies. European Spine Journal.
Juan et al. (2024). Hip Flexor Muscle Activation During Common Rehabilitation and Strength Exercises. Journal of Clinical Medicine.
de Jesus et al. (2020). Addition of specific hip strengthening exercises to conventional rehabilitation therapy for low back pain: a systematic review and meta-analysis. Clinical Rehabilitation.
